K
pokynu
advokátovi ze dne 7.11.2017 k položení předběžných otázek Soudnímu dvoru a dovolacím
důvodům
Důvodem
pro podání dovolání je to, že rozhodnutí spočívá na
nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném
hmotně právním posouzení, tedy důvod dle § 265b odst. 1 písm.
g) trestního řádu a dle § 265b odst. 1 písm. k) trestního
řádu, a to v důsledku toho, že v
rozhodnutích některé výroky chybí nebo jsou neúplné, např.
zda je soud podjatý – vůbec nic, ani slovo, zda bylo vyšetřeno
porušení § 149 odst. 4 trestního zákoníku soudci a státními
zástupci - nic, zda je zákon o NL technickým předpisem k výrobě
konopí jako léku -nic, zda je konopí prekurzor-nic, zda je
vymahatelný neozámený předpis č. 141/2009 Sb. novelizující
výrobu konopných léčiv (viz § 8zákona o NL¨) -nic, zda je
právně přípustné, že policie měří obsah THC v konopí v
každém kraji jinak a se zcela odlišnými výsledky u téže
rostliny - nic)
-
Rozhodnutí soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Adély Pluskalové ze dne 17.4.2014 č.j. 3 Nt 1151/2014-73 bylo zamítnuto nejvyšším soudem dne 10.12.2017 č.j. 6 Tdo 1493/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/19D64783637D681CC1257DDA00534401?openDocument&Highlight=0,null,
-
Dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 odmítl Nejvyšší soud ČR dovolání dovolatele na rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově ze dne č.j. 3 Nt 1151/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F92B98E68A020653C125802600471804?openDocument&Highlight=0,null,
-
Dne 10.2016 podaná ústavní stížnost dovolatele č.j. III. ÚS 3354/2016 na uvedené rozhodnutí nejvyššího soudu čj. 6 Tdo 323/2016 byla dne 5.10.2017 ústavním soudem odmítnuta.
-
Vzhledem k tomu, že analogický právní spor dovolatele u Okresního soudu v Prostějově čj. 3 Nt 1151/2014 a č.j. 2 Nt 1151/2014 byl rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově sloučen, odkažme také na odmítavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.05.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 na rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově čj. 2 Nt 1151/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B60350FC0F7265FFC1257E9E0046C747?openDocument&Highlight=0,null,
-
Dne 30.10.2015 podaná ústavní stížnost č.j. II. ÚS 3196/15 na uvedené rozhodnutí nejvyššího soudu č.j. 11 Tdo 181/2015 byla dne 14.4.2016 ústavním soudem odmítnuta.
K
dalšímu odmítavému usnesení Okresního soudu v Prostějově
5.10.2017
č.j.3 T 131/2017 -368 soudkyně
JUDr. Adély Pluskalové nevyloučit se pro podjatost z
trestního řízení vůči
dovolateli, viz http://os-prostejov.blogspot.cz
K
tomu: Soudkyně
JUDr.
Adéla Pluskalová se stejně jako další
soudci
Okresního
soudu v Prostějově a Krajského
soudu v Brně nikdy
nevyloučili
z rozhodování pro extrémní podjatost, přestože je od 18.8.2009
a schválení první konfiskace výzkumnické farmy v Ospělově
(č.j. 2 T 104/2010 - č.j.3 T 131/2017) daná
soudkyně opakovaně
důvodně podezřelá z opakovaného
porušení
§ 149 odst. 4 tr. zákoníku v předmětné věci ve spojení s §
401 trestního zákoníku, viz důkazy na
http://pravnistat.blogspot.cz
a
vysvětlením spáchaných
zločinů
a
doložením důkazů na
http://policie-cr.blogspot.cz
Citace odůvodnění zamítnutí níže uvedeného rozhodnutí JUDr. Adély Pluskalové ze dne 17.4.2017 č.j. 3 Nt 1151 /2014-73 Nejvyšším soudem dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014: "Nejvyšší soud poukazuje na ustanovení § 134 tr. ř. a nezbytnost důsledně respektovat v rozhodnutích soudu prvního stupně i soudu odvolacího (stížnostního) obsahové náležitosti odůvodnění................Dovolací důvod § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. je podle mínění obviněného naplněn tím, že od počátku trestního řízení je obviněným žádáno, aby věc byla předložena „Soudnímu dvoru EU, neboť věc se týkala výkladu unijního práva a jednání soudu je hrubým porušením čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie“. Uvedenou argumentaci doplňuje citací nálezu Ústavního soudu s argumentací, že „odmítnutí práva EU je porušením práva na spravedlivý proces a zákonného soudce“.
Pod dovolací důvod uvedený v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. řadí obviněný argumentaci, že soudkyně soudu prvního stupně byla ve věci vyloučena, neboť již v dřívější době se v rozhodování obdobných věcí odmítla vyloučit, stejně jako se nevyloučil Krajský soud v Brně a Krajské státní zastupitelství v Brně. Soudkyni prvního stupně rovněž vytýká, že poté co bylo proti němu „staženo trestní stíhání, neustanovila dovolateli povinnost advokátního zastoupení a toho, koho dne 9. dubna 2014 s razítkem podatelny soudu žádal dovolatel mít právním zástupcem, soudkyně zamítla“. Dále poukazuje na celou řadu „pochybení“, která provázejí práci soudu a státního zastupitelství.
K dovolacímu důvodu podle § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný citoval jednak pasáže ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Nejvyššího soudu, Směrnice 98/34 ES, kdy poukazuje na to, že do současné doby nebyla notifikována různá ustanovení shora zmíněného zákona, ev. došlo k nepodstatné notifikaci, což vše shrnuje v závěr, že „vzhledem k nenotifikaci klíčových změn u § 5 odst. 5, § 8 v roce 2013 a 2009, nejsou ani tyto normy a jejich změny vymahatelné, stejně jako nenotifikovaný předpis v § 29 ZoNL ve věci Cannabis a pěstování certifikovaných a necetifikovaných odrůd do 100m2 /osobu bez hlášení úřadům“.
Dovolací důvod podle § 265i odst. 1 písm. k) tr. ř. je podle názoru obviněného naplněn tím, že „přestože došlo k porušení práva EU, nedošlo – v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU č. j. C-224/01, k určení náhrady škody“.
V další části svého dovolání konkretizuje předběžné otázky s konstatováním, že Nejvyššímu soudu ve smyslu § 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, vyplývá povinnost jím předložené otázky předložit Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí. "
Pod dovolací důvod uvedený v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. řadí obviněný argumentaci, že soudkyně soudu prvního stupně byla ve věci vyloučena, neboť již v dřívější době se v rozhodování obdobných věcí odmítla vyloučit, stejně jako se nevyloučil Krajský soud v Brně a Krajské státní zastupitelství v Brně. Soudkyni prvního stupně rovněž vytýká, že poté co bylo proti němu „staženo trestní stíhání, neustanovila dovolateli povinnost advokátního zastoupení a toho, koho dne 9. dubna 2014 s razítkem podatelny soudu žádal dovolatel mít právním zástupcem, soudkyně zamítla“. Dále poukazuje na celou řadu „pochybení“, která provázejí práci soudu a státního zastupitelství.
K dovolacímu důvodu podle § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný citoval jednak pasáže ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Nejvyššího soudu, Směrnice 98/34 ES, kdy poukazuje na to, že do současné doby nebyla notifikována různá ustanovení shora zmíněného zákona, ev. došlo k nepodstatné notifikaci, což vše shrnuje v závěr, že „vzhledem k nenotifikaci klíčových změn u § 5 odst. 5, § 8 v roce 2013 a 2009, nejsou ani tyto normy a jejich změny vymahatelné, stejně jako nenotifikovaný předpis v § 29 ZoNL ve věci Cannabis a pěstování certifikovaných a necetifikovaných odrůd do 100m2 /osobu bez hlášení úřadům“.
Dovolací důvod podle § 265i odst. 1 písm. k) tr. ř. je podle názoru obviněného naplněn tím, že „přestože došlo k porušení práva EU, nedošlo – v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU č. j. C-224/01, k určení náhrady škody“.
V další části svého dovolání konkretizuje předběžné otázky s konstatováním, že Nejvyššímu soudu ve smyslu § 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, vyplývá povinnost jím předložené otázky předložit Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí. "
ccc
x