Krajskému soudu a státnímu zastupitelství v Brně a Okresnímu soudu a státnímu zastupitelství v Prostějově







Stížnost na opakovaně nezákonná rozhodnutí soudkyně OS v Prostějově JUDr. Adely Pluskalové, naposledy dne 5.10.2017 č.j.3 T 131/2017 -368

    K pokynu advokátovi ze dne 7.11.2017 k položení předběžných otázek Soudnímu dvoru a dovolacím důvodům

Důvodem pro podání dovolání je to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, tedy důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a dle § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, a to v důsledku toho, že v rozhodnutích některé výroky chybí nebo jsou neúplné, např. zda je soud podjatý – vůbec nic, ani slovo, zda bylo vyšetřeno porušení § 149 odst. 4 trestního zákoníku soudci a státními zástupci - nic, zda je zákon o NL technickým předpisem k výrobě konopí jako léku -nic, zda je konopí prekurzor-nic, zda je vymahatelný neozámený předpis č. 141/2009 Sb. novelizující výrobu konopných léčiv (viz § 8zákona o NL¨) -nic, zda je právně přípustné, že policie měří obsah THC v konopí v každém kraji jinak a se zcela odlišnými výsledky u téže rostliny - nic)

  1. Rozhodnutí soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Adély Pluskalové ze dne 17.4.2014 č.j. 3 Nt 1151/2014-73 bylo zamítnuto nejvyšším soudem dne 10.12.2017 č.j. 6 Tdo 1493/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/19D64783637D681CC1257DDA00534401?openDocument&Highlight=0,null,
  2. Dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 odmítl Nejvyšší soud ČR dovolání dovolatele na rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově ze dne č.j. 3 Nt 1151/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F92B98E68A020653C125802600471804?openDocument&Highlight=0,null,
  3. Dne 10.2016 podaná ústavní stížnost dovolatele č.j. III. ÚS 3354/2016 na uvedené rozhodnutí nejvyššího soudu čj. 6 Tdo 323/2016 byla dne 5.10.2017 ústavním soudem odmítnuta.
  4. Vzhledem k tomu, že analogický právní spor dovolatele u Okresního soudu v Prostějově čj. 3 Nt 1151/2014 a č.j. 2 Nt 1151/2014 byl rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově sloučen, odkažme také na odmítavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.05.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 na rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově čj. 2 Nt 1151/2014, NAJDETE ZDE http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B60350FC0F7265FFC1257E9E0046C747?openDocument&Highlight=0,null,
  5. Dne 30.10.2015 podaná ústavní stížnost č.j. II. ÚS 3196/15 na uvedené rozhodnutí nejvyššího soudu č.j. 11 Tdo 181/2015 byla dne 14.4.2016 ústavním soudem odmítnuta.

K dalšímu odmítavému usnesení Okresního soudu v Prostějově 5.10.2017 č.j.3 T 131/2017 -368 soudkyně JUDr. Adély Pluskalové nevyloučit se pro podjatost z trestního řízení vůči dovolateli, viz http://os-prostejov.blogspot.cz


K tomu: Soudkyně JUDr. Adéla Pluskalová se stejně jako další soudci Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně nikdy nevyloučili z rozhodování pro extrémní podjatost, přestože je od 18.8.2009 a schválení první konfiskace výzkumnické farmy v Ospělově (č.j. 2 T 104/2010 - č.j.3 T 131/2017) daná soudkyně opakovaně důvodně podezřelá z opakovaného porušení § 149 odst. 4 tr. zákoníku v předmětné věci ve spojení s § 401 trestního zákoníku, viz důkazy na http://pravnistat.blogspot.cz a vysvětlením spáchaných zločinů a doložením důkazů na http://policie-cr.blogspot.cz

Citace odůvodnění zamítnutí níže uvedeného rozhodnutí JUDr. Adély Pluskalové ze dne 17.4.2017 č.j. 3 Nt 1151 /2014-73 Nejvyšším soudem dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014: "Nejvyšší soud poukazuje na ustanovení § 134 tr. ř. a nezbytnost důsledně respektovat v rozhodnutích soudu prvního stupně i soudu odvolacího (stížnostního) obsahové náležitosti odůvodnění................Dovolací důvod § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. je podle mínění obviněného naplněn tím, že od počátku trestního řízení je obviněným žádáno, aby věc byla předložena „Soudnímu dvoru EU, neboť věc se týkala výkladu unijního práva a jednání soudu je hrubým porušením čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie“. Uvedenou argumentaci doplňuje citací nálezu Ústavního soudu s argumentací, že „odmítnutí práva EU je porušením práva na spravedlivý proces a zákonného soudce“.

Pod dovolací důvod uvedený v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. řadí obviněný argumentaci, že soudkyně soudu prvního stupně byla ve věci vyloučena, neboť již v dřívější době se v rozhodování obdobných věcí odmítla vyloučit, stejně jako se nevyloučil Krajský soud v Brně a Krajské státní zastupitelství v Brně. Soudkyni prvního stupně rovněž vytýká, že poté co bylo proti němu „staženo trestní stíhání, neustanovila dovolateli povinnost advokátního zastoupení a toho, koho dne 9. dubna 2014 s razítkem podatelny soudu žádal dovolatel mít právním zástupcem, soudkyně zamítla“. Dále poukazuje na celou řadu „pochybení“, která provázejí práci soudu a státního zastupitelství.

K dovolacímu důvodu podle § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný citoval jednak pasáže ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Nejvyššího soudu, Směrnice 98/34 ES, kdy poukazuje na to, že do současné doby nebyla notifikována různá ustanovení shora zmíněného zákona, ev. došlo k nepodstatné notifikaci, což vše shrnuje v závěr, že „vzhledem k nenotifikaci klíčových změn u § 5 odst. 5, § 8 v roce 2013 a 2009, nejsou ani tyto normy a jejich změny vymahatelné, stejně jako nenotifikovaný předpis v § 29 ZoNL ve věci Cannabis a pěstování certifikovaných a necetifikovaných odrůd do 100m2 /osobu bez hlášení úřadům“. 

Dovolací důvod podle § 265i odst. 1 písm. k) tr. ř. je podle názoru obviněného naplněn tím, že „přestože došlo k porušení práva EU, nedošlo – v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU č. j. C-224/01, k určení náhrady škody“.

V další části svého dovolání konkretizuje předběžné otázky s konstatováním, že Nejvyššímu soudu ve smyslu § 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, vyplývá povinnost jím předložené otázky předložit Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí. "








ccc 






x



Návrh na vyloučení Okresního soudu v Prostějově a návrh obnovy ústavních stížností Dušana Dvořáka

První závěrečná řeč Dušana a Radomíry Dvořákových 

ze dne 26.10.2010 u absolutnězkorumpovaného 

OS v Prostějově v prvním z osmi trestních řízení 

sp. zn. 2 T 104 /1010 je doložena ZDE 



Advokátní kancelář Mgr. Milan Popelka



nám. T.G. Masaryka 11, 796 01 Prostějov



tel/fax.: 582334069, e-mail: ak.popelka@seznam.cz



IČ: 66247713, ev.č. ČAK – 8728



                                                                                 
Okresnímu soudu v Prostějově



         ke sp.zn.: 2 Nt 1151/2014






dříve obviněný: Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.1.1962, trvale bytem Ospělov 6, 798 55  Ludmírov - Ospělov


Obhájce:            Mgr. Milan Popelka, advokát se sídlem nám. T.G.Masaryka 11 v Prostějově

                                                                                   


Stížnost obviněného


                                                                                  proti usnesení OS v Prostějově č.j.


2 Nt 1151/2014-942  ze dne 4.7.2017


                                                                            
      dvojmo
                                                                               

   přílohy dříve obviněného      

                                                                        
            Ve shora uvedené trestní věci podávám v řádné lhůtě proti usnesení Okresního soudu v Prostějově č.j.  2 Nt 

1151/2014-942 ze dne 4.7.2017, kterým byly zamítnuty 


návrhy na povolení obnovy řízení ve věci 2Nt 1151/2014 a 3Nt 1151/2014 (kteréžto věci byly spojeny usnesením ze 

dne 18.10.2016) tuto

stížnost:



            Napadeným usnesením soud dle § 283 písm. d) tr.řádu zamítl návrh na povolení obnovy řízení, směřující 

proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15.4.2014, č.j. 2Nt 1151//2014-80, které nabylo právní moci ve 

spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2014, č.j. 8 To 198/2014-114, dne 20.5.2014, a proti 

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.5.2015, č.j. 3Nt 1151/2014-411, které nabylo právní moci ve 

spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2015, sp.zn. 5 To 317/2015, dne 14.10.2015.
           

 Soud v napadeném usnesení konstatuje, že tu nejsou žádné nové skutečnosti či důkazy, které by povolení obnovy 

odůvodnily. Mnou uváděné námitky měly být projednány již dříve v citovaných spisech a předchozích věcech u 

soudů. Jedinou novou věcí pak měla zůstat námitka spočívající v novém přezkumu mého psychického stavu 

v návaznosti ana řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 5Nt 111/2016 a související zpracovaný 

posudek MUDr. Jiřího Švarce.
         
   S argumenty soudu prvního stupně se v žádném případě neztotožňuji, považuji je za nesprávné, nepřiléhavé, proti 

mně zcela zaujaté, a proto podávám tuto stížnost.
          
  Znovu poukazuji zejména na

1) Nevymahatelný trestní předpis z důvodu neoznámených novelizací technických předpisů výroby konopí jako léku a 

nutnost položit předběžné otázky Soudnímu dvoru, neboť není pravdou, že je konopí prekurzor a není pravdou, že 

zákon o návykových látkách a léčivech není technickým předpisem a údajně nepodléhá oznamovací proceduře 

zavedení do databáze TRIS, důkazy v příloze.


2) Neexistence právního předpisu a judikatury k metodice měření obsahu THC v konopí, viz předseda NS ČR 

na http://nejvyssi-soud.blogspot.cz/ a nevyrovnání se s netrestností skutku dle judikatury Josemans (viz předběžné 

otázky) a §§ 28 a 31. odst. 1 trest. zákoníku a spáchanými zločiny doloženými ve spisu v trestních podnětech ze dne 


6.9.2010 (Konopí je lék,z.s.), 11.5.2011 (Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, z.s.  a Art Language Factory,z.s. - zřizovatelé 

Edukativní konopné kliniky, EKK) a 14.5.2016 (zřizovatelé EKK v právním zastoupení Cannabis is The Cure,z.s. a 

supervizi Společenství podpory Olomoucké nadace filantropů a mecenášů,z.s.) zakázaných vždy vyšetřovat.

3) Posudek PN Bohnice ve spisu ze dne 12.12.2016 vyloučil, že bych byl neschopen v letech 2008 - 2016 prokázat, že 

konopí není prekurzor a žaloba byla stažena právě pro tuto údajnou nezpůsobilost - prokázat, že konopí není 

prekurzor. 

Ve věci dále namítám podjatost všech soudců Krajského soudu v Brně, a to s přihlédnutím k opakovaným 

rozhodováním v mých trestních věcech, kdy nejsou respektovány v zásadě veškeré mé námitky, zejména pak 

týkající se dosavadních tvrzení soudů o tom, že konopí je prekurzor, což je v rozporu se všemi dostupnými 

odbornými názory a právními předpisy. Navrhuji tedy výslovně, aby došlo k vyloučení všech soudců Krajského 

soudu v Brně z rozhodování v této věci.


S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby Krajský soud v Brně napadené usnesení zrušil a obnovu řízení ve 

věci povolil, případně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí ve věci.


V Prostějově dne 11. srpna 2017

                                                                                              Mgr. Dušan Dvořák
















Okresní soudu v Prostějově

Okresní soudu v Prostějově
Havlíčkova 3639/16A,
796 01 Prostějov

11 T 130 /2016





I.
Obžaloba je neodůvodněná, neboť je třeba shledat, že se obžalovaný obžalobou vytýkaného trestního činu nedopustil a je třeba jej zprostit obžaloby.
II.
Jak obecně známo, používá obžalovaný pěstované konopí k lékařským účelům. V této souvislosti obžalovaný nenakládal nedovoleně s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu § 283 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona trestního zákoníku, tj. bez povolení k nakládání s uvedenými látkami ve smyslu §§ 4 a 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (dále jen „ZoNL“), neboť z důvodu nadřazenosti práva Evropské unie (dále jen „EU“) nelze na něj nahlížet, že by konal nedovoleně ve smyslu citovaného ustanovení trestního zákoníku, tj. že by konal bez povolení ve smyslu výše citovaných ustanovení ZoNL, a to z následujících důvodů.
III.
Ačkoliv § 24 ZoNL zakazuje pěstování konopí a tím de facto znemožňuje vydání povolení k nakládání s konopím dle §§ 4 a 8 uvedeného zákona, doznal tento absolutní prohibiční režim odchylky v podobě zákona č. 50/2013 Sb. Zákon č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. , o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. , o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tzv. zákon „konopí do lékáren“ (dále jen „ZKdL“), jež zavedl s účinností od 1. března 2014 legální režim pěstování konopí k lékařským účelům v podobě zejména nově zavedených §§ 24a a 24b ZoNL a § 79a ZKdL (dále jen „sporná ustanovení ZKdL“).
Podmínky pro pěstování konopí za lékařskými účely stanovené sporná ustanovení ZKdL jsou na základě ustálené judikatury Soudního dvora založené na rozsudku ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 54, vůči obžalovanému nevymahatelné z důvodu, že představují tzv. technický předpis ve smyslu směrnice 98/34/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES , které ačkoli měl, tak nebyly Evropské komisi (dále jen „Komise“) oznámeny.
K uvedenému závěru je třeba dospět na základě následujících skutečností:
Ustanovení §§ 24a 24b ZoNL představují čistě národní právní úpravu, tj. jejich přijetí není žádným způsobem požadováno unijními právními předpisy, což by vedlo ke zproštění ČR od povinnosti oznámit ZKdL Komisi dle čl. 10 odst. 1 první odrážka směrnice 98/34/ES.
V případě §§ 24a 24b ZoNL se jedná o technický předpis v podobě tzv. jiného požadavku ve smyslu čl. 1 bod 3 ve spojení s bodem 9 směrnice 98/34/ES, jehož neoznámení ve fázi návrh předpisu podléhá sankci nevymahatelnosti.
Dle čl. 1 odst. 3 směrnice se "jiným požadavkem" rozumí „požadavek […] kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů […], který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, […], pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit […] uvedení na trh“ daného výrobku.
Je nesporné, že §§ 24a 24b ZoNL stanoví požadavky na určitý výrobek, a sice konopí za léčebnými účely, uložené především z důvodu ochrany spotřebitelů.
Dále se požadavky §§ 24a a 24b ZoNL týkají používání výrobku ve smyslu čl. 1 bodu 9 směrnice 98/34/ES.
Mimoto se požadavky §§ 24a a 24b ZoNL týkají životního cyklu daného výrobku (konopí za léčebnými účely) po uvedení na trh. V předmětné věci dochází k uvedení výrobku na trh (nejpozději) při dodání konopí za léčebnými účely Státním úřadem pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) provozovateli lékáren dle § 24 odst. 2 ZoNL.
To zcela odpovídá definic nařízení EU č. 2008/765/ES Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/765/ES, kterým stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh stanovující obecnou definici pojmu „uvádění na trh“ definovaného jakožto „první dodání výrobku na trh“ (čl. 2 bod 2 daného nařízení), pod kterým je třeba rozumět „dodání výrobku k distribuci […] na trh […] v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně“ (čl. 2 bod 1 daného nařízení).
Je nesporné, že při dodání konopí za léčebnými účely Státním úřadem pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) provozovateli lékáren dochází k dodání výrobku k distribuci na trh ve smyslu výše uvedeného. Tato činnost je vykonávaná za úplatu, jak vyplývá z § 24b odst. 2 ZoNL, jež stanovuje cenu za převod konopí provozovateli lékárně. Stejně tak je třeba na SÚKL v předmětném ohledu nahlížet jakožto vykonávající obchodní činnost v podobě subjektu, kterému byl státem svěřen obchodní monopol ve smyslu čl. 37 Smlouvy o fungování EU, což jednoznačně dokládá, že z hlediska unijního práva SÚKL v předmětném ohledu vykonává obchodní činnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení č. 2008/765/ES.
Sporná ustanovení ZKdL dále představují „podmínku“ vztahující se na používání dotčeného výrobku (konopí), která může významně ovlivnit jeho uvedení na trh. V této souvislosti je zřejmé, že distribuční monopol lékáren na základě sporných ustanovení ZKdL (viz např. výraz v § 24b ZoNL o dodávce konopí „výhradně provozovateli lékárny k přípravě léčivých přípravků dle kterého“) zásadní způsobem ovlivní uvedení na trh léčebného konopí v porovnání se stavem, kdyby bylo volně obchodovatelné za tržních podmínek nabídky a poptávky. Nutno si uvědomit, že konopí je samo o sobě léčebné, tj. pro jeho léčebné vlastnosti není třeba farmaceutického zpracování. Státní výmysl v podobě dodání konopí vybranými dodavateli SÚKL, jež jej dále dodá do lékáren, nemá samo o sobě léčebnou hodnotu, ale má zabránit legálnímu pěstování, užívání a obchodovatelnosti konopí za léčebnými účely, čímž jednoznačně významně ovlivňuje uvedení na trh v porovnání s ostatními volně obchodovatelnými výrobky.
Za účelem předejít účelovému argumentu, že konopí je omamnou látkou a tudíž nelze na ní nahlížet jako na běžný výrobek, lze jednoduše odkázat na rozsudek Soudního dvora ve věci C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41, v jehož rámci Soudní dvůr potvrdil význam omamných látek jako je konopí za léčebnými a i jejich a priori obchodovatelnost podléhající přezkumu unijním soudem z hlediska unijního práva.
Uvedené tvrzení o nutnosti oznámit ZKdL byla i potvrzena Parlamentním institutem Poslanecké sněmovny.
Důkaz: Stanovisko Parlamentního institutu
Nelze tak než dospět k závěru, že sporná ustanovení ZKdL představují technický předpis v podobě tzv. jiného požadavku ve smyslu čl. 1 bod 3 ve spojení s bodem 9 směrnice 98/34/ES, jehož neoznámení ve fázi návrh předpisu dle čl. 8 směrnice 98/34 vede k jejich nevymahatelnosti vůči obžalovanému, na kterého tak nelze hledět v tom smyslu, že nakládal nedovoleně s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu § 283 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona trestního zákoníku, resp. bez povolení k nakládání s uvedenými látkami ve smyslu §§ 4 a 8 ZoNL.

IV.
Obžalovaný dále namítá nevymahatelnost ustanovení § 1 odst. 1 ve spojení s přílohou 1, § 1 odst. 2 v spojení s přílohou 2 a § 2 ve spojení s přílohou 3 vyhlášky č. 221/2013 Sb., Vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
jež je ratione temporis na předmětnou věc aplikovatelná.
Ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 221/2013 Sb. stanoví ve spojení s přílohou č. 1 dané vyhlášky jakostní požadavky na léčebné konopí a představuje tak technickou specifikaci ve smyslu čl. 1 bod 2 směrnice 98/34/ES, tj. první kategorii technického předpisu ve smyslu čl. 1 bod 9 směrnice 98/34/ES.
Ustanovení § 1 odst. 2 ve spojení s přílohou 2 dané vyhlášky stanoví jakostní požadavky na léčebné konopí a představuje tak technickou specifikaci ve smyslu čl. 1 bod 2 směrnice 98/34/ES, tj. první kategorii technického předpisu ve smyslu čl. 1 bod 9 směrnice 98/34/ES.
Ustanovení § 2 ve spojení s přílohou 3 vyhlášky 221/2013 Sb. umožňuje pouze lékaři předepisování léčebného konopí a představuje tak jiný požadavek ve smyslu čl. 1 bod 3 směrnice 98/34/ES, tj. druhou kategorii technického předpisu ve smyslu čl. 1 bod 9 směrnice 98/34/ES.
Ačkoliv byla vyhláška č. 221/2013 Sb. Evropské komisi dle směrnice 98/34/ES oznámena, byla postoupena do oznamovací procedury v tzv. naléhavém režimu dle čl. 9 odst. 7 směrnice 98/34/ES, jež umožňuje přijetí technického předpisu bez nutnosti dodržet tříměsíční lhůtu dle čl. 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES (viz body 11 a 12 notifikačního formuláře zaslaného Českou republikou Komisi v rámci předmětného oznámení.
Důkaz: Notifikačního formuláře zaslaného Českou republikou Komisi v rámci oznámení 2013/288/CZ
Jakožto výjimka z běžného režimu stanoveného čl. 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES je třeba naléhavý režim čl. 9 odst. 7 směrnice 98/34/ES použít restriktivně, tj. pouze v míře nezbytné nutné a přičemž důkazní břemeno přísluší členskému státu.
Čl. 9 odst. 7 směrnice přitom zní:
„Odstavce 1 až 5 se nepoužijí, je-li členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou veřejného zdraví nebo s bezpečností, s ochranou živočichů nebo rostlin, nucen ve velmi krátké lhůtě připravit technické předpisy tak, aby byly neprodleně vydány a provedeny, aniž by byly možné jakékoli konzultace.“ (zdůraznění dodáno).
Je zřejmé, že při přijetí žádné naléhavé důvody způsobené vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi související s ochranou zdraví neexistovaly.
Česká republika tudíž nebyla oprávněna použít naléhavou proceduru čl. 9 odst. 7 směrnice 98/34/Es při přijetí vyhlášky č. 221/2013 Sb. Na danou vyhlášku je tedy třeba nahlížet ve smyslu, že nebyla řádně Komisi oznámena dle čl. 9 odst. 1 směrnice 98/34 a tudíž jsou výše uvedena ustanovení této vyhlášky vůči obžalovanému nevymahatelné a nelze na něj hledět v tom smyslu, že nakládal nedovoleně s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu § 283 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona trestního zákoníku, resp. bez povolení k nakládání s uvedenými látkami ve smyslu §§ 4 a 8 ZoNL.

V.
nad rámec uvedeného se obžalovaný domnívá, že česká právní úprava nekonzistentním a nepřiměřeným způsobem omezuje volný pohyb léčebného konopí, čímž porušuje čl. 34 Smlouvy o fungování EU, jež zaručuje jednotlivcům svobodu volného pohybu zboží.
Důvod je ten, že vnitrostátní právní úprava v podobě zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použiti než jine (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikaci omamného cannabis, jejichž léčebné použiti je naopak zakázáno.
Dle názoru obžalovaného brání čl. 34 Smlouvy o fungováni EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům (viz výše), uvedené české právní úpravě, která zcela nekonzistentně umožňuje pouze použiti nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstováni, výzkum a užíváni jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použiti.

VI.

S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhuje, aby soud zprostil obžalovaného vinny.
Subsidiárně žalovaný požaduje, aby soud předložil Soudnímu dvoru žádost o řízení o předběžné otázce dle čl. 267 Smlouvy o fungování EU týkající se souladu českých právních předpisů s právem EU.
Obžalovaný navrhuje následující znění předběžných otázek:
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použiti naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanoveni v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovuji podmínky pro předepisováni, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použiti, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis a další požadavky na toto zboží?
Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že umožňuje pěstování konopí pouze vybraným dodavatelům a požaduje, aby veškery vypěstovaný cannabis pro léčebné použiti byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej dodá do lékáren, jež jsou jako jediné oprávněny konopí vydávat, technicky předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dane ustanoveni nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungováni EU vykládat v tom smyslu, že bráni vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použiti než jine (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikaci omamného cannabis, jejichž léčebné použiti je naopak zakázáno?
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungováni EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že bráni vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použiti nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstováni, výzkum a užíváni jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použiti?

V Ospělově 17.2.2017

Přílohy




práva 001 

Zpráva od Komise - TRIS/(2013) 01392 
směrnice 98/34/ES 
Notificación - Oznámení - Notifikation - Notifizierung - Teavitamine - Γνωστοποίηση - Notification - Notification - Notifica - Pieteikums - Pranešimas - Bejelentés - Notifika - Kennisgeving - Zawiadomienie - Notificacão - Hlásenie-Obvestilo - Ilmoitus - Anmälan - Нотификация : 2013/0288/CZ - Notificare. 

No abre el plazo - Nezahajuje odklady - Fristerne indledes ikke - Kein Fristbeginn - Viivituste perioodi ei avata - Καμμία έναρξη προθεσμίας - Does not open the delays - N'ouvre pas de délais - Non fa decorrere la mora - Neietekmē atlikšanu - Atidėjimai nepradedami - Nem nyitja meg a késéseket - Ma’ jiftaħx il-perijodi ta’ dawmien - Geen termijnbegin - Nie otwiera opóźnień - Nao inicia o prazo - Neotvorí oneskorenia - Ne uvaja zamud - Määräaika ei ala tästä - Inleder ingen frist - Не се предвижда период на прекъсване - Nu deschide perioadele de stagnare - Nu deschide perioadele de stagnare. 

(MSG: 201301392.CS) 

1. Řádek se strukturovanými informacemi
MSG 001 IND 2013 0288 CZ CS 30-05-2013 CZ NOTIF 


2. Členský stát
CZ 


3. Odpovědné oddělení
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 
Gorazdova 24, 128 01 Praha 2 
tel: +420 224 907 139 
fax: +420 224 907 122 
e-mail: eu9834@unmz.cz 


3. Zadávající oddělení
Ministerstvo zdravotnictví České republiky 


4. Číslo oznámení
2013/0288/CZ - C10P 


5. Název
Návrh vyhlášky, kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití 


6. Dotčené výrobky
- léčivé a pomocné látky, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků 


7. Oznámení podle jiného zákona
- 


8. Hlavní obsah
Vymezení druhů a množství konopí, které je možné použít pro předepisování, při přípravě a výdeji individuálně připravovaných léčivých přípravků. 

Klíčová slova: léčivé přípravky, konopí 


9. Stručná formulace zdůvodnění
Důvodem vypracování návrhu vyhlášky je tlak veřejnosti a požadavky ze strany adresátů právní úpravy na uvolnění použití konopí pro přípravu léčebné využití. Byla přijata novela zákona o léčivech a novela zákona o návykových látkách, které umožňují používat konopí při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků. Navrhovaná vyhláška pak stanovuje druh a množství používaného konopí. 


10. Referenční dokumenty - Základní texty
odkazy na základní texty: - Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů 
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 
- Zákon č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 
základní texty byly předány v rámci předchozího oznámení: 2013/0236/CZ 


11. Uplatnění zrychleného řízení
Ano 


12. Zdůvodnění zrychleného řízení
Důvod naléhavosti: 
Jak je uvedeno v bodu 8 notifikačního formuláře, byla na základě poslanecké iniciativy přijata novela zákona o léčivech a o návykových látkách. Novela uvedených zákonů umožňuje používat konopí v individuálně připravovaných léčivých přípravcích k léčebnému využití. 
Podstatou naléhavosti je skutečnost, že novelu zákonů je nutné urychleně "uvést v život" mimo jiné i tímto předkládaným návrhem vyhlášky tak, aby certifikované lékárny mohly léčebné přípravky s obsahem konopí připravovat a podstatně omezit nelegální prodej těchto přípravků. 
Každý další odklad ohrožuje zdraví pacientů, kteří si pořizují nelegálně připravované přípravky s neuvedeným a hlavně neznámým množstvím obsahu konopí. Tato situace podporuje nelegální pěstování a obchod s konopím, který se váže na další kriminální činnosti spojené s organizovaným zločinem. 


13. Důvěrnost
Ne 


14. Fiskální opatření
Ne 


15. Posouzení dopadu
Ano 


16. Hlediska TBT a SPS
Aspekt technických překážek obchodu (TBT) 

NE - Návrh nemá podstatný vliv na mezinárodní obchod. 

Aspekt sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS) 

Ne - návrh není sanitárním nebo fytosanitárním opatřením 

NE - Návrh nemá podstatný vliv na mezinárodní obchod. 



********** 
Evropská komise 

Kontaktní bod směrnice 98/34/ES 
Fax: +32 229 98043 
email: dir83-189-central@ec.europa.eu